The Information service has been stopped.

Darina Alster: Konkurz na Boha, který nikoho nezajímá. (?)

 

DarinaAlster 011Performerku Darimu Alster jsem poprvé osobně potkal počátkem roku na vernisáži v 3X3 Gallery v Liberci, kde představila svou starší práci Naked Lunch z roku 2008. Oslovilo mě její nadšení pro věc a energie s jakou o své práci mluví. Chtěl jsem si tedy tuto autorku a její tvorbu pro sebe objevit a požádal jsem ji o rozhovor. Původně jsem měl v plánu pokusit se o komplexnější obraz této výrazné, někdo by mohl říci kontroverzní umělkyně, ale k našemu druhému setkání došlo tak trochu neplánovaně, bez přípravy, i když vlastně v tu nejlepší dobu. Darina Alster totiž 28. 3. 2013 otevírá výstavu Imago Dei v galerii Art Wall v Praze. Její vernisáž proběhne ve stejný den v Národní technické knihovně. Dnes, při dokončování tohoto textu, den před zmíněnou vernisáží a při pročítání textu rozhovoru, mám trochu mrazivý pocit, že si mě Darina přivolala.

Sešli jsme se v kavárně Divusu na Bubenské, o patro výš ve Scholastice zrovna probíhala vernisáž výstavy Hauner, Karpukhina & Richter vaří z vody. Uhrančivé oči, zaujatý hlas. Darina Alster.

 

 

 

Vypadá to, že tenhle rozhovor bude jen taková zkouška, měli jsme se potkat jindy, diktafon může kdykoli kolabovat...?

Ano, je to tak.

 

 

Tak zkusme začít, uvidíme co z toho bude. Ty máš příští týden vernisáž, můžeš mi o tom něco říct?

No, mám příští týden výstavu na ArtWall, po delší době je to větší výstava, připravovala jsem ji půl roku. Je to takový podivný projekt, zvláštní.

 

 

Naposled tam byl Lukáš Houdek a jeho Barbiny...

Jo, jo. Na Art Wallu je k vidění víceméně vždycky politické umění. Já tam budu mít projekt, který se politiky vlastně netýká. Téma, které dělám je spíše o náboženství. Je to taková zvláštní mutace křesťanství. Je to sedm obrazů, archetypů božstev, který vycházejí ze starého křesťanství. Z jedné strany to vypadá jako náboženská agitka, konkurz na boha a ze strany katolíků to vypadá hrozně hereticky, protože tam jsou dvě ženy, jedna transka.. (smích).

 

 

Jsou to tedy portréty?

Jsou to obrazy, jmenuje se to Imago Dei s podtitulem hledání boha ve městě. Jako Xkdyby si šel po městě a Boha a jeho krásu si hledal v běžných výjevech. V takových, který ti připadají jako náboženské motivy. Ježíš je tu zobrazený jako normální kluk s dlouhými vlasy, který sedí mezi bezdomovci a rozdává jim chleba a víno.

 

 

A to jsou tebou inscenované situace?

Jo. Ale zároveň to jsou malé performance ve městě. Něco je naaranžované a něco se děje přirozeně. Takže Ježíš je domluvenej, oblečený celkem přirozeně v bílém, dlouhé vousy, zachovávám základní symboliku, a jeho gesto je symbolické rozdávající. S bezdomovci, kteří na tomhle záběru figurují jsme se nějak seznámili a oni s námi spolupracovali. Celkově ten výjev pak působí jako kdyby si ho zahlídnul náhodně. Každá ze sedmi postav je pojmenovaná, je uvedeno co dělá i s konkrétním odkazem v Bibli. Jsou to tedy postavy Ježíše, Madony, jako silný symbol mateřství, Demiurg, který je obrovský rozložitý chlap, který drží zrcadlo, ve kterém se odráží světlo. Demiurg-Stvořitel je těžko postižitelná postava. Potom je to postava Posla, což by mohl být Hermés a nebo by to mohl být Anděl, ale já mám Herma o něco radši než anděly. Andělé mi přijdou trochu jako by byli naprogramovaní nebeští kyborgové. Nejsou to úplně božstva, ale spíš boží poslové. Kdežto Herma jsem si vždycky představovala jako božstvo posla, který má svůj charakter. Je to takový kluk, který zrovna přistál kdoví odkud a má okřídlené boty a čepici. Potom je tam postava Sofie, to je hrozně zajímavá bohyně. Ta byla ve starém křesťanství u stvoření světa jako partnerka Stvořitele. Je to taková hravá, hrozně veselá ženská, moudrá. V raném křesťanství byly dokonce chrámy, zasvěcené přímo bohyni Sofii. Vlastně ji nikdo pořádně nezná. Ona šla s člověkem, když byl vyhnán z ráje. Postava Sofie se hodně objevuje v židovství a Kabale, jako symbol lidství a moudrosti. Ona je taková divoká, veselá holka. Dál je tam postava Ďábla, kterou jsem zobrazila jako takovou zvláštní transku, do které jsem převlékla sama sebe. Takhle postava je pokušitelem. Ruce má plné bižuterie a stojí před Českou Národní bankou. Potom je tam ještě jedna fotka, na který je světlo východu slunce, jak se odráží v prosklených fasádách domů. Fotka je věnována neznámému bohu. Je to odkaz na životní sílu, která se nijak nejmenuje. To je božstvo lidí, kteří na otázku ohledně jejich víry, řeknou, že věří, ale neví čemu, nedovedou to pojmenovat. Zároveň tahle fotka popírá těch předchozích šest a zobrazuje i nepojmenovatelnou sílu života, která stvořila bohy i lidi. Jako na všechny předchozí postavy jsem našla na tuhle imaginární postavu odkaz v Bibli. Ve starém Říme se stavěli oltáře všem možným bohům a byl mezi nimi i oltář Neznámému bohu, pro jistotu, aby Římané na někoho nezapomněli (smích).

 

 

Jak si k tomuto tématu dostala?

Mě baví vracet tyhle věci zpátky do hry, zkoumat jestli to má ještě smysl nebo ne. Zdá se mi, že o Boha se dneska už vlastně nikdo nezajímá. I když se to téma vrací, třeba skrze politiku, jako byly nedávno církevní restituce, nebo aféra s Pussy Riot nebo teď nový papež. Je to ale vždycky o všem možném jen ne o samotném Bohu. Takže jsem to téma chtěla nabídnout znovu, jako nové hledání, konkurz na Boha. Na galerii ArtWall mě baví hlavně to, že to vidí velké množství lidí. Normální lidi, co jedou tramvají ráno do práce.

 

 

A ty sama si na tom s vírou jak?

Já jsem hodně věřící člověk, ale kdybych ti měla popsat můj pohled, bylo by to asi hodně heretické. Všechna ta božstva, která jsem popisovala, vnímám opravdu osobně, ve formě nějakých vnitřních obrazů nebo energií, jako podvědomé klíče. Všechny ty postavy vnímám hodně vážně, i toho ďábla. Říkám si, že by asi mohl sedět po levici Boží, že asi hodně zkusil. Když to srovnáš třeba s budhismem, který je spíš životní styl, tyhle postavy v něm nefungují, možná snad ten neznámý bůh. Moje víra vychází z křesťanství, v kombinaci s hermetismem a jinými tajnými naukami, je to hodně silné, ale je to mix, který má logiku jen pro mne. Křesťané by mě asi nechtěli, si myslím (smích).

 

 

Dobře. To je k tvé výstavě. Kdybych se měl vrátit na začátek, první co na tobě upoutá je tvé jméno. Odkud si přišla Darino Alster?

Hm, zajímavé, můj původ? Moje jméno mám i v občance, můžu ti ji ukázat, není to pseudonym. A původ? Pocházím napůl z Itálie a napůl z Prahy. Matka mrtvá, otce neznám. Takže kořeny moc necítím, ale něco tam je ze Sicílie, Palermo.

 

 

Palermo...? Tak možná pro to máš pověst divošky, amazonky?

Jo, jo. Možná že jo (smích).

 

 

Když tě poslouchám z jakou energií o svých projektech mluvíš, chápu, že jsi tím úplně pohlcená. Je jasné, že realita doléhá na každého...

Jo, realita existuje na různých úrovních (smích).

 

Chápu z toho ale, že pro tebe je primární právě tvoje tvorba, nebo se pletu?

Určitě je pro mě primární tvorba, zabývám se tím hodně, spoustu let, pro mě to není jen nějaký výkřik.

 

 

A tvoje motivace?

Asi poznání různých světů, který jsou za tímhle naším. Baví mě používat jazyk umění na témata, který nejdou racionálně promyslet. Témata vyhledávám na úrovni podvědomí. Snažím se pracovat způsobem, jakým fungují sny, je to určité kódované sdělení.

 

 

Takže je pro tebe podstatnější průzkum tématu a výsledek v podobě výstavy je už jen završením tvého zkoumání, přemýšlení, seznamování se?

Nevím, jak bych ti to vysvětlila. Průzkum tématu může probíhat na různých rovinách. Můžeš si o tom číst, zkoumáš různé metody, dáváš si dohromady fakta. Ale jak jsem řekla, protože to jsou věci, které nejdou racionálně promyslet, skládám je dohromady pomocí výtvarného jazyka a jak na tom pracuju, ty věci mi docházení jakoby bez myšlenek. Něco je najednou oživí. Archetypy ožijí a to mě baví. Hrozně mě baví zkoumat podvědomí a pronášet z něj do vědomí různé věci.

 

 

Když mluvíš o různých technikách, zkusila si věci typu holotropní dýchání...?

Jo, zkoušela jsem různé vstupy do podvědomí (smích). Od jedenácti do patnácti jsem byla pravověrná křesťanka, věřila jsem v Ježíše, nechala se pokřtít. Na konec spektra můžu dát třeba šamanské rituály v Amazonii…

 

 

Takže tvé celé jméno by bylo?

Myslíš křesťanské jméno? Tak to mám více jmen, jsem křtěná i biřmovaná, takže Darina Markéta Josefína Alster.

 

 

Krásné jméno.

(smích) Já to nikde neuvádím. V patnácti jsem z církve odešla. A dál jsem se zabývala různýma věcmi, třeba astrologií nebo tarotem, to jsou všechno vědy, který když chceš prozkoumat, tak to trvá několik let, než do toho pronikneš a zjistíš o co jde. Dál třeba různý halucinogeny nebo jógu, půsty, meditace.

 

 

Znovu se vrátím k tvé motivaci. Pochopil jsem, že se podobným věcem věnuješ v podstatě celý svůj dospělý život. Můžeš mi k tomu říct něco víc?

Zkusím ti to vysvětlit, i pro mě je to hrozně zajímavý. Jak jsem ti říkala, moji rodiče brzy zemřeli a já jsem tak kolem dvaceti měla docela intenzivní kontakty s jinosvěty. Se světem mrtvých, třeba. A to byl asi důvod, proč jsme to měla potřebu začít prozkoumávat. Takže to je asi ta motivace, jak se na ni ptáš. Svojí tvorbu bych pro to asi charakterizovala, jako hledání odpovědí na základní otázky života a zejména na smrt. A čím dál víc pro mě začíná být zajímavé téma života, zrození života, jako protiklad smrti. Tak to byla asi ta motivace, i když to jde jen těžko popsat. Člověk se bojí, aby mu nehráblo, když komunikuje s duchy a různými silami a pak si uvědomí, že je to v pořádku, že si to ty a musíš to přijmout a naučit se s…

 

 

.............

Laskavý čtenář promine. Už v úvodu jsme uvedli, že vlastně nevíme o čem se máme spolu bavit, možná ten nejlepší výchozí bod rozhoru. Ve chvíli, kdy jsme se myslím někam začali dostávat, nás zradila technika, to se už tak někdy stává. Můžeme ale slíbit, že jsme se Darinou domluvili, že se znovu potkáme a vezmeme to všechno znovu a poctivěji...

 

Roman Dobeš

 

 

Vernisáž 28. 3. od 18:30 v galerii NTK

Galerie ArtWall / Darina Alster / Imago dei / 28.3. - 30.5. 2013

www.artwallgallery.cz

 

This project

is being supported by the Ministry of Culture of the Czech Republic.

visegrad fund logo blue 800